Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU

Petice proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU

úvod výzva petice osvěta facebook ke stažení kontakty

Osvěta o zbraních

Tak ať zakáží jen ty zbraně, které mohou být lidem nejvíce nebezpečné!

A to jsou jaké? Těžko říci, které to jsou (i nůž či může být v rukou odhodlaného násilníka extrémně nebezpečnou věcí…) – někde ve světě např. zakázali ty na armádní či policejní náboj, ale ponechaly ty neužívané v ozbrojených složkách, které měly energii ještě silnější (např. v Itálii je zaázán náboj 9 mm Luger, ale paradoxně ponechán 9 x 21, který je ještě silnější – ve Francii se zas kupodivu nesmí prodávat pušky na „armádní“ munici 7,62 x 51 NATO, ale mohou se zde do civilní sféry nabývat mnohem účinnější .30 06 Springfield. atd.).

Ale obvykle je dále riziko, že zákazy a rozličná omezení tím pak neskončí – naopak se strhne lavina jiných. A obvykle končí, až lidé nemají nejen zbraně, ale zcela proti zdravému rozumu se spolu „coby zbraně“ s nimi obvykle zakážou i další „vysoce rizikové prostředky“. Konec takových nesmyslných snah pak vidíme v mnoha státech EU kolem - například ve Velké Británii, Belgii, Holandsku, Německu, kde je kriminalizován i pouhý zavírací nůž v kapse nebo kde dnes dokonce ani žena nesmí mít legálně na svou obranu v kabelce pepřový sprej. Ale i zde pak stěží někdo zakáže vraždit kuchyňskými noži, šroubováky, sekerkami, apod. A co dlažební kostka v ručníku? Zákazy prostě nic neřeší, jen společnosti ztrpčují život…

  Oprávněná obrana není jen právem, ale přímo nevyhnutelnou povinností pro toho, kdo je odpovědný za život jiného, za rodinu či za stát. Naneštěstí se stává, že potřeba učinit agresora neschopným páchat škody někdy vyžaduje vzetí jeho života. V takovém případě je tento osudový důsledek možné přičíst agresorovi, jehož činy k této újmě vedly, i kdyby nebyl morálně odpovědný pro neschopnost jasného úsudku.  

Jan Pavel II.

návrat zpět